Básničky 7011 - 7020 / 7720
Lásku ti dám,
na tebe pořád vzpomínám,
ve dne v noci rád tě mám.
Chci s tebou pořád být,
chci tě milovat, chci si tě vzít,
jsi má láska půlnoční,
a chci s tebou žít...
na tebe pořád vzpomínám,
ve dne v noci rád tě mám.
Chci s tebou pořád být,
chci tě milovat, chci si tě vzít,
jsi má láska půlnoční,
a chci s tebou žít...
Lásko, voníš mi tajemnem,
také tak krásně a žensky.
Nejvíc, když spolu si sednem.
Ó nikdy nebylo mi tak hezky.
Jakmile do očí ti pohlédnu,
svět zatočí se se mnou.
Potom se k tobě přivinu,
omámen zahrnu tě něhou.
Naučila jsi mě verše psát
a obrázky na papír kreslit.
Už nikdy nebudu ti lhát.
Jen s tebou se chci mazlit.
Mám teď do života náboj.
Já okouzlen jsem zcela.
Podalas mi lásky nápoj.
V mé náruči jsi celá.
také tak krásně a žensky.
Nejvíc, když spolu si sednem.
Ó nikdy nebylo mi tak hezky.
Jakmile do očí ti pohlédnu,
svět zatočí se se mnou.
Potom se k tobě přivinu,
omámen zahrnu tě něhou.
Naučila jsi mě verše psát
a obrázky na papír kreslit.
Už nikdy nebudu ti lhát.
Jen s tebou se chci mazlit.
Mám teď do života náboj.
Já okouzlen jsem zcela.
Podalas mi lásky nápoj.
V mé náruči jsi celá.
Sněží...
Vločky se třpytí a září,
tají a studí mě do tváří,
zaslepují zrak
a mráz mi bere dech.
Stěží
lze na Tebe nemyslet
a nemít Tě rád jakbysmet.
Miluji Tě, je to tak!
A objímám Tě ve svých snech....
Vločky se třpytí a září,
tají a studí mě do tváří,
zaslepují zrak
a mráz mi bere dech.
Stěží
lze na Tebe nemyslet
a nemít Tě rád jakbysmet.
Miluji Tě, je to tak!
A objímám Tě ve svých snech....
Když den potkává se s večerem
a sluneční paprsky vystřídá měsíční svit,
já setkávám se se svým andělem...
Co krásného bude se dít...?
On tiše ke mně promlouvá,
jeho hlas mi v uších zní.
Vše zlé do dálky odplouvá,
má duše i mé srdce už sní.
Na okamžik ulehne ke mně na polštář
a svým křídlem mě přikryje od hlavy až k patě.
Jen letmo zahlédnu jeho tvář,
ten pohled říká... Miluji Tě!
Ráno, když probudí mě den,
já beru do ruky snář...
Chci znát odpověď na ten zvláštní sen...
Čí byla ta krásná tvář?
Probírám se slovy sty
a hledám, co vlastně vím.
Lásko moje, ten anděl jsi Ty!
O Tobě já každou noc tu sním!
a sluneční paprsky vystřídá měsíční svit,
já setkávám se se svým andělem...
Co krásného bude se dít...?
On tiše ke mně promlouvá,
jeho hlas mi v uších zní.
Vše zlé do dálky odplouvá,
má duše i mé srdce už sní.
Na okamžik ulehne ke mně na polštář
a svým křídlem mě přikryje od hlavy až k patě.
Jen letmo zahlédnu jeho tvář,
ten pohled říká... Miluji Tě!
Ráno, když probudí mě den,
já beru do ruky snář...
Chci znát odpověď na ten zvláštní sen...
Čí byla ta krásná tvář?
Probírám se slovy sty
a hledám, co vlastně vím.
Lásko moje, ten anděl jsi Ty!
O Tobě já každou noc tu sním!
Tvoje láska je jako strmý sráz,
a přes něj lávka tenká jako vlas.
Křehká, upředená z pavoučích sítí.
Kdo ji přejde a kdo se chytí?
Možná lépe bezhlavě padat ze srázu,
nevidět, neslyšet, mít hlavu v oblacích,
než skončit v kusadlech pavoučích...
a přes něj lávka tenká jako vlas.
Křehká, upředená z pavoučích sítí.
Kdo ji přejde a kdo se chytí?
Možná lépe bezhlavě padat ze srázu,
nevidět, neslyšet, mít hlavu v oblacích,
než skončit v kusadlech pavoučích...
Když jdu městem, nevidím domy.
Když jdu lesem, nevidím stromy.
Když koukám vzhůru, nevidím nebe.
Kamkoli se podívám, vidím jen tebe.
Moje srdce klidně spalo,
dokud tvoje nepotkalo.
Teď máme oba pro co žít,
můžeme jeden druhého mít...
Když jdu lesem, nevidím stromy.
Když koukám vzhůru, nevidím nebe.
Kamkoli se podívám, vidím jen tebe.
Moje srdce klidně spalo,
dokud tvoje nepotkalo.
Teď máme oba pro co žít,
můžeme jeden druhého mít...
Sen o štěstí a touha, co se ukrýt v kapse snažíš.
Zavřené oči, aby z nich nepřečetl nikdo tvou lásku,
které by mohl zneužít.
Rty zalepené izolepou strachu,
že řekneš moc a vše je v prachu,
že se všechno rozplyne a z lásky nic nezbyde.
Ruce svázané, aby z dotyku nikdo nepoznal,
že stojíš o něj a že máš ho ráda!
Tvá duše se v křečích zmítá
a připadá si jako zbitá,
že nemůže se štěstím rozplynout.
A tak otáčíš se zády k tomu, koho jsi tak miloval.
Aby nepoznal tvou velkou lásku
a tobě se nevysmál.
Netušíš, že do tmy se teď propadá,
že tvoje věty, slova, ruce hledá.
Když tvář obracíš, ví, že se nevrátíš.
Nechceš vidět toho, kdo tě míval rád,
toho, koho jsi tak miloval.
Zavřené oči, aby z nich nepřečetl nikdo tvou lásku,
které by mohl zneužít.
Rty zalepené izolepou strachu,
že řekneš moc a vše je v prachu,
že se všechno rozplyne a z lásky nic nezbyde.
Ruce svázané, aby z dotyku nikdo nepoznal,
že stojíš o něj a že máš ho ráda!
Tvá duše se v křečích zmítá
a připadá si jako zbitá,
že nemůže se štěstím rozplynout.
A tak otáčíš se zády k tomu, koho jsi tak miloval.
Aby nepoznal tvou velkou lásku
a tobě se nevysmál.
Netušíš, že do tmy se teď propadá,
že tvoje věty, slova, ruce hledá.
Když tvář obracíš, ví, že se nevrátíš.
Nechceš vidět toho, kdo tě míval rád,
toho, koho jsi tak miloval.
Obloha je plná hvězd,
miliony osvětlených cest,
měsíc se mezi nimi kulatí,
svou září noc pozlatí.
Je překrásné dívat se na nebe,
když tě mám, lásko, u sebe,
do náručí tě můžu chytit
a tvoje rty na svých cítit.
Za tyhle chvilky se budu bít,
dokud budu na světě žít,
miluju tě celým svým srdcem
a jenom pro tebe vždycky tu jsem.
miliony osvětlených cest,
měsíc se mezi nimi kulatí,
svou září noc pozlatí.
Je překrásné dívat se na nebe,
když tě mám, lásko, u sebe,
do náručí tě můžu chytit
a tvoje rty na svých cítit.
Za tyhle chvilky se budu bít,
dokud budu na světě žít,
miluju tě celým svým srdcem
a jenom pro tebe vždycky tu jsem.
Mám ráda Tvůj něžný dotek,
Tvé ruce, které mě hladí,
Tvůj úsměv, který mě svádí.
Ráda cítím Tvůj dech
a Tvého srdce tep.
Já chci o Tobě snít,
snít o Tvých krásných polibcích.
Chci žít, žít láskou,
láskou, která kvete jen pro Tebe.
Věř, to nejsou jen slova,
to je mého srdce hlas.
A láska, ta mocná čarodějka,
která okouzlila nás...!
Tvé ruce, které mě hladí,
Tvůj úsměv, který mě svádí.
Ráda cítím Tvůj dech
a Tvého srdce tep.
Já chci o Tobě snít,
snít o Tvých krásných polibcích.
Chci žít, žít láskou,
láskou, která kvete jen pro Tebe.
Věř, to nejsou jen slova,
to je mého srdce hlas.
A láska, ta mocná čarodějka,
která okouzlila nás...!
Zamiloval jsem se do krásné dívky,
zatím však sbírám jen lásky střípky...
Pověz mi, Pane, co všechno znáš,
kdy bude tenhle svět konečně náš?
zatím však sbírám jen lásky střípky...
Pověz mi, Pane, co všechno znáš,
kdy bude tenhle svět konečně náš?
Básničky 7011 - 7020 / 7720
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy