Zamilované básničky

Láska mi dala všechno, co mám,
a já si to neskutečně užívám.

dvakrát kávu, pane vrchní, dvakrát koňáček
máte, slečno, pěkné lokny - to je z natáček?
mně se, věřte, velmi líbí naše setkání
myslím, že si zasloužíme bližší poznání
upřímně vám rovnou řeknu, nejsem zadaný
bohužel však v životě jsem pětkrát trestaný
trestala mě doma válcem moje bývalá
tímto bázeň před ženami u mne nastala
čekám od vás léčbu něhou, prosím a to hned
na kolenou u vás klečet, to bych jistě sved
nebudu vás mlátit vkleče, pane svůdníku
venku na vás čeká jiná - na tom chodníku

Láska mi splnila
všechny mé touhy
a stačilo, abych byla
s tím pravým den pouhý.

Láska pro mě není
jen prázdným slovem,
všechno náhle mění
ten, co je mým bohem.

Mé srdce miluje,
láska oblažuje,
cítím se znovuzrozená,
realita je nádherná.

Šťastný je ten, kdo má rád,
získal důvod vždy se smát,
i když slunce zapadne,
těší se z nádherného dne,
láska, co se v něm vznítí,
mu totiž na cestu svítí.

Jsem ráda, že se zázrak stal
a jsme spolu pořád i dál,
moje srdce by totiž nepřežilo,
kdyby bez něho na světě bylo.

Potkaly se dvě dušičky,
přeskočil plamínek maličký,
který se potom prudce vzňal
a zázraku lásky existenci dal.

Je pro mě zárukou
ideálního vztahu,
nesla bych ho na rukou
přes celou Prahu.

Světem jsem vždy sama šla,
žádná láska mi nevyšla,
to se ale teď změnilo
a teplo mé srdce zalilo.