Básničky 1931 - 1940 / 2162
Já tě stále miluji, proč to děláš?
To po mně nemůžeš chtít.
Já se tě nevzdám, s tím nic nenaděláš.
Bez tebe nechci dále být.
Byla jsi má jediná naděje,
bez tebe nebudu moci žít.
Skoro jako sněhové závěje,
to si budu muset život vzít.
To po mně nemůžeš chtít.
Já se tě nevzdám, s tím nic nenaděláš.
Bez tebe nechci dále být.
Byla jsi má jediná naděje,
bez tebe nebudu moci žít.
Skoro jako sněhové závěje,
to si budu muset život vzít.
Nevím, co si mám s tímhle počít,
jestli mám z toho mostu skočit.
Nevím, co mám dělat,
jestli ti zavolat či nezavolat.
Ale když ti zavolám,
ty mi to stejně nezvedneš,
já se svých citů kvůli tobě vzdát nehodlám,
i když si přede mnou do cesty s prstenem klekneš.
Už padám z mostu dolů,
škoda, že už nemůžeme být spolu.
Vím, že nás už spolu nic nepojí,
a to jsem si bájně myslela,
že náš rozchod hladce obstojím.
Mýlila jsem se jako vždycky,
jako když jsem si říkala, jak máme se spolu hezky,
ale místo toho mezi námi létaly blesky.
Já v jedné věci jsem si lhala,
vždy jsem tě strašně milovala,
nikomu jinému jsem své srdce celé nedala,
jen tobě jsem srdce i duši zaprodala.
jestli mám z toho mostu skočit.
Nevím, co mám dělat,
jestli ti zavolat či nezavolat.
Ale když ti zavolám,
ty mi to stejně nezvedneš,
já se svých citů kvůli tobě vzdát nehodlám,
i když si přede mnou do cesty s prstenem klekneš.
Už padám z mostu dolů,
škoda, že už nemůžeme být spolu.
Vím, že nás už spolu nic nepojí,
a to jsem si bájně myslela,
že náš rozchod hladce obstojím.
Mýlila jsem se jako vždycky,
jako když jsem si říkala, jak máme se spolu hezky,
ale místo toho mezi námi létaly blesky.
Já v jedné věci jsem si lhala,
vždy jsem tě strašně milovala,
nikomu jinému jsem své srdce celé nedala,
jen tobě jsem srdce i duši zaprodala.
Kéž bych se tě mohla vzdát,
už nemůžu vystát
pocit, že když tě pozoruju, ty si mě nevšímáš.
Že mračíš se, když se směju tomu, co děláš.
Dřív jsi mě měl docela rád.
Chybělo málo a byls můj kamarád.
Tak co se stalo, co jsem Ti udělala?
Nebo jsem si to předtím jenom namlouvala.
Nikdy jsem se Ti nelíbila. (A komu jo?)
Líbí se ti jen ta pitomá blondýna.
Máš fakt mizernej vkus... jako většina.
už nemůžu vystát
pocit, že když tě pozoruju, ty si mě nevšímáš.
Že mračíš se, když se směju tomu, co děláš.
Dřív jsi mě měl docela rád.
Chybělo málo a byls můj kamarád.
Tak co se stalo, co jsem Ti udělala?
Nebo jsem si to předtím jenom namlouvala.
Nikdy jsem se Ti nelíbila. (A komu jo?)
Líbí se ti jen ta pitomá blondýna.
Máš fakt mizernej vkus... jako většina.
Půlnoc už odbyla,
temnota chutná sladce
a když nemám co na práci,
skládám básně.
Třeba o tom,
že úsměv máš krásnej.
Potom,
že líbíš se mi, strašně.
Temnota se rozplývá,
nebe rychle bledne.
A po mé lásce
jako když se země slehne.
A já vím,
že se už nevrátí.
temnota chutná sladce
a když nemám co na práci,
skládám básně.
Třeba o tom,
že úsměv máš krásnej.
Potom,
že líbíš se mi, strašně.
Temnota se rozplývá,
nebe rychle bledne.
A po mé lásce
jako když se země slehne.
A já vím,
že se už nevrátí.
Ach radost, ach radost, hezká to květina,
jen škoda, přeškoda, že kořínků nemá!
Přijde vítr - rozfouká ji,
přijde voda - odhoupá ji,
ach škoda, přeškoda, že kořínků nemá.
Ach žalost, ach žalost, hořký to kořínek,
žádný z něho nepučí se květ ani lupínek.
Kolik vzdechů srdce kruší,
než mu horkost povysuší,
kolik slzí uplyne,
nežli se v nich rozplyne.
jen škoda, přeškoda, že kořínků nemá!
Přijde vítr - rozfouká ji,
přijde voda - odhoupá ji,
ach škoda, přeškoda, že kořínků nemá.
Ach žalost, ach žalost, hořký to kořínek,
žádný z něho nepučí se květ ani lupínek.
Kolik vzdechů srdce kruší,
než mu horkost povysuší,
kolik slzí uplyne,
nežli se v nich rozplyne.
Teď myslím jen na tebe,
už nevím, co bez tebe,
nevím, co mám dělat,
jestli ti mám volat,
když ti ale zavolám,
co potom zas udělám.
Když mi to však nezvedneš,
budu zase moc brečet.
Bohužel už je to tak,
nade mnou je černý mrak.
Ten mi smůlu přináší,
zase budu v nesnázích.
už nevím, co bez tebe,
nevím, co mám dělat,
jestli ti mám volat,
když ti ale zavolám,
co potom zas udělám.
Když mi to však nezvedneš,
budu zase moc brečet.
Bohužel už je to tak,
nade mnou je černý mrak.
Ten mi smůlu přináší,
zase budu v nesnázích.
Proč mě nemá rád,
proč chce být jenom můj kamarád?
Nemiluju nikoho jiného než tebe,
protože mi tě svěřilo nebe.
Láska je krásná, ale když tě potká v špatnou chvíli,
tak promění se v hororovou míli.
Je hnus žít, když nemám proč,
protože život pro mě je jak smrtící kolotoč.
Miluju tě moc a moc,
má láska k tobě má kouzelnou moc.
proč chce být jenom můj kamarád?
Nemiluju nikoho jiného než tebe,
protože mi tě svěřilo nebe.
Láska je krásná, ale když tě potká v špatnou chvíli,
tak promění se v hororovou míli.
Je hnus žít, když nemám proč,
protože život pro mě je jak smrtící kolotoč.
Miluju tě moc a moc,
má láska k tobě má kouzelnou moc.
Moje láska mi dnes psala,
že mne nemá vůbec ráda.
Že se se mnou rozchází,
a srdíčko mi tím vrací.
Je to bolest veliká,
žiju s bolestí,
jsem na ni sám.
že mne nemá vůbec ráda.
Že se se mnou rozchází,
a srdíčko mi tím vrací.
Je to bolest veliká,
žiju s bolestí,
jsem na ni sám.
V jeden okamžik mi někdo změnil život
i pohled na svět.
Byl jsi to Ty, lásko.
Zlé chvíle jsi prokládal těmi krásnými.
Dělal jsi to tak dlouho, až vznikl velký štos.
Vzala jsem ho a svázala.
Vznikla kniha o 365 stránkách,
jmenuje se VZPOMÍNKA.
Napsal jsi ji Ty,
svou přítomností i nepřítomností,
hříchem i odpuštěním,
slovy i mlčením,
polibky i pohlazením.
Tu knížku znám nazpaměť,
tolik slov... tolik vět...
končí slovem ODPOUŠTĚT.
Zavírám ji a ukládám na zvlášť vyhrazené místo
s úctou, co si zaslouží.
Těch 365 stran je tíha,
ale nesu ji s lehkostí a pýchou,
protože je psaná Tebou, lásko.
Možná v ní budem jednou číst společně,
snad na ni budem mít aspoň malou chvilinku.
Tolik se mi stýská, tak moc...
i pohled na svět.
Byl jsi to Ty, lásko.
Zlé chvíle jsi prokládal těmi krásnými.
Dělal jsi to tak dlouho, až vznikl velký štos.
Vzala jsem ho a svázala.
Vznikla kniha o 365 stránkách,
jmenuje se VZPOMÍNKA.
Napsal jsi ji Ty,
svou přítomností i nepřítomností,
hříchem i odpuštěním,
slovy i mlčením,
polibky i pohlazením.
Tu knížku znám nazpaměť,
tolik slov... tolik vět...
končí slovem ODPOUŠTĚT.
Zavírám ji a ukládám na zvlášť vyhrazené místo
s úctou, co si zaslouží.
Těch 365 stran je tíha,
ale nesu ji s lehkostí a pýchou,
protože je psaná Tebou, lásko.
Možná v ní budem jednou číst společně,
snad na ni budem mít aspoň malou chvilinku.
Tolik se mi stýská, tak moc...
Básničky 1931 - 1940 / 2162
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy