Odeslání básničky 405032 na e-mail

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Básnička:

Umíráš, můj Anděli, bezmocně zůstaň prosím tvá zář slábne, jen bolest v sobě nosím tvé bílé perutě jak vzduchem lítají, neuslyším už nemají sílu tě nést, smutkem svým trpím. Život pohasíná posledním výdechem, jak moc jsem tě trápil svatozář zhasíná, proč jsem její světlo dřív nespatřil tvé ztuhlé tělo z náruče své jsem jen do truhly vložil už je pozdě své svědomí zpytovat, už jsem to pochopil. Vzpomínám na tvůj úsměv, tu jeho zář na ten den, kdy jsem spatřil tvou tvář na kolenou jsem klečel, tvá tvář byla můj oltář krásné bílé tělo biblí, co zaplnilo můj snář. Slzami už jen pláču, víko truhly přibíjím jsou jako hřebíky, v srdci svém tě nosím časem nezapomínám, stále živou tě vidím ve snech svých k těm krásným dnům, se vracím. Bílý kříž, ten chladný kámen, v samotě své abych si zoufal slzy tečou po tváři, a já stále vzpomínal na ten den, kdy poprvé jsem tě objímal v touze své tvých žhavých rtů, se dotýkal. Vášní, co pálí, jak dlouho jsem tě líbal tvé hedvábné vlasy, v dlaních svých rozcuchal teplem svým tě hřál, teď abych plakal v srdci svém tě nosím, už vím, jak chutná žal. Umřel jsi, můj Anděli, jen já to vím nouzi, tu sestru samoty, jako stín za sebou vláčím mé svědomí je černé, pro hříchy své teď trpím jak moc jsem tě trápil, za nocí bezesných už dávno nespím. Věnec černých květů, pohřební vůni vnímám na stuze zlatý nápis, na tebe navždy vzpomínám jak moc truchlím, v sobě to nosím a schovávám Anděli můj, ty má spáso, je z tebe prach, už tě nikdy nepotkám. Umřel jsi, můj Anděli, proč jsem tě trápil to jsem nechtěl a život tvůj jsem jen zničil u hrobu klečím, ten jeho bílý kámen slzami močil v srdci svém, jen ve svých vzpomínkách tě nosil. Bílý kříž, co vrhá stín, na ten náhrobní kámen ožij prosím, v modlitbách svých říkám amen hledám dar odpuštění, pálí mě hříchu plamen navěky prokletý, navždy zatracen. Životem jdu dál, ten příběh v sobě nosím tu knihu černě vázanou, její tíhu cítím slzami vykládanou, jako bibli ji ctím na kolenou klečím a pláču, ve smutku svém se modlím. Dál jen sám, pošedlou ulicí kráčím zář mého Anděla už nikdy nespatřím jak rychle stárnu a uvadám, jen já vím bez jeho světla v temnotě své bloudím. Bez víry své svět už v barvách neuvidím plamínek naděje doutná, v lásku stále věřím srdce mé nepodléhá, jeho tlukot stále slyším je to znamení naděje, které v sobě nosím. Jsem smutný a jen ty to víš bez tebe jsem sám, tak moc mi scházíš lásko, kde jsi, volání mé už neslyšíš ztratil jsem víru, pod bílým křížem ležíš. (!)

Vzkaz:

Šablona: žádná vzorek * * * * * * * * * * vzorek = = = = = = = = = = vzorek =.=.=.=.=.=.=.=.=.= vzorek / / / / / / / / / / vzorek /-/ /-/ /-/ /-/ /-/ vzorek /-/-/-/-/-/-/-/-/-/ vzorek /=/ /=/ /=/ /=/ /=/ vzorek /=/=/=/=/=/=/=/=/=/ vzorek /:/:/:/:/:/:/:/:/:/ vzorek /_/ /_/ /_/ /_/ /_/ vzorek /_/_/_/_/_/_/_/_/_/ vzorek + + + + + + + + + + vzorek +-+-+-+-+-+-+-+-+-+ vzorek - - - - - - - - - - vzorek -.-.-.-.-.-.-.-.-.- vzorek -------------------- vzorek : : : : : : : : : : vzorek :-:-:-:-:-:-:-:-:-: vzorek :.:.:.:.:.:.:.:.:.: vzorek | | | | | | | | | | vzorek |-|-|-|-|-|-|-|-|-| vzorek |_|_|_|_|_|_|_|_|_| vzorek . . . . . . . . . . vzorek .:.:.:.:.:.:.:.:.:. vzorek ./././././././././. vzorek .|.|.|.|.|.|.|.|.|.

Napište prosím číslicemi: jedna čtyři šest (!)