Odeslání básničky 1318690 na e-mail

Vaše jméno:

Váš e-mail:

Jméno příjemce:

E-mail příjemce: (!)

Předmět: (!)

Nadpis: skrýt

Básnička:

Tam nahoře jak stará pověst praví Se nešťastníci před pravdu a lež staví Však která je pravdou a která lží Málokterý člověk kdy skutečně zří Bílá je černou náhle opět bílou Lež se skrývá za tváří milou Nešťastník s radou vždy odchází Však neví zda od pravdy pochází Jednou odvážil se jeden přeci Hlavou honili se mu různé věci Jak shrnout život na tři otázky Jak zabít nejistotu jen třemi oblázky Jakou první otázku má pravdě položit A jak to že mluví Pravda doložit U vrat teď stojí a čeká na vyzvání Neví že ho to změní k nepoznání Kdyby věděl pustil by rychle kliku Aby se ušetřil bolesti i vzlyku Jenže už pozdě je všeho nechat Pochybí kdo na pravdu nechce čekat Kdo vydupe si za každou cenu odpověď Vyslechne si svou životní osudovou předpověď Z dálky jde mu kdosi vstříc Honosné šaty však zakrytá líc Pokynem ruky zve ho k sobě Kolem temnota podobná té v hrobě Pojď se mnou neptej se kam Jsem tvůj průvodce říkej mi klam Představí se neznámý milým hlasem Ozářen pouze slabé svíčky jasem Následuje slepě svého průvodce stále Každou vteřinou jsou od brány dále Náhle klam strne a promluví tiše Nejdříve poddej se plně své pýše Nešťastník uposlechne cenné rady A nepřipouští si již žádné vady Pokračují v cestě když klam praví Všichni se ti jen do cesty sprostě staví Ty jsi tu oběť co za vše trest nese Kolik tvá duše křivd ještě snese? Než budeš moci jít opakuj po mně Všechno je a bude vždycky o mně Odříkal poslušně i tato předříkaná slova Křivda a nenávist dostavily se znova Dlouho šli mlčky celým temným sálem Až nestačila jim dohořívající svíce málem Pak u těžkých dveří zastavili oba Nastala ta dlouho očekávaná doba U soudné lavice dvě postavy stojí Děsivé pouto tyto dvě odvěků pojí Jedna v rouše havraním cele oděna Druhá bílá jako lilie krásy odměna Obě tak vážné jak je život učí Mladé či staré se těžko určí První promluví černá dáma k němu Proč přicházíš mládenče k soudu mému Druhá dáma s úsměvem se přidá Jaká dohnala tě k nám křivda? Za ním klam sladce mu říká Proč ty ať někdo jiný pyká Vtom bílá paní ukáže prstem A kdo je tímto nevítaným hostem Mladík předstoupí před lavici dam To je můj průvodce tohle je klam Provází mě celou cestu k vám Je to přítel za něj život dám Objevil se v očích černé dámy stín Bílá s úsměvem praví zůstaň s ním Dobrého průvodce jsi si zvolil A vše konat jsi mu ochotně svolil Jen podvol se mu úplně cele Nač by ti byly oči bdělé Černá dáma sklopí k zemi oči Pověz tedy okolo čeho se tvé otázky točí Měl jsem v srdci divný pocit paní Od té chvíle opustilo mě noční spaní Divoký tep buší mi náhle v hrudi A nemilosrdně celou noc mě budí Povězte co toho pravou příčinou paní Já nemám byť nejmenší to zdání Černá dáma první povstala a praví To rozum tvůj se proti lásce staví Bílá dáma též chopila se slova To tvá radost ozvala se znova Užívej života co je ti zde dán Ty jsi jeho majitel správce a pán Co myslíš Klame o této sudbě Kéž pravdou byly by skutečně obě Klam usměje se a klidně praví To lež je ta co za lásku se staví Jen vzpomeň si na její okovy Druhá je ta jež pravdu odpoví Radost ti chybí milý můj brachu Proto užívej si všeho beze strachu Další otázku mám paní v černém k tobě Jak vlastnit někoho koho chci k sobě? Byl jsem odmítnut a velice ponížen Jak získat do vlastnictví srdce žen? Bílá paní odpovídá první na otázku Proč by jsi sebe měl dávat v sázku? Ať dívka co způsobila ti trápení Tě svou poddaností za trest odmění Černá paní vstala a vykřikla stůj Má v tyranství se změnit osud tvůj Co chceš není láska to je tvá hrdost A to co byla láska je nyní jen tvrdost Zastav se dokud ještě zbývá ti čas Jinak tíhu svého svědomí poneseš zas Mladík sklopí své oči k zemi O co vlastně opravdu jde mi Miluju sám sebe nebo skutečně ji O čem jsou sny jež nyní se sní Klam však nenechá ho dlouho dumat Snad nad sebou chceš hůl zlámat To ona je pramen tvého příkoří Ta co pod hněvem tvým se pokoří To ona sama je toho jablka svárem Zbav se jí buď opět svým pánem Mladík zvedne pyšně opět hlavu Kdyby věděl že jde na popravu Zahyne to poslední z jeho duše Stojí jak hlupák nic netuše Poslední otázku nyní vám dám Jak mohu se přidati já k vám Neb myslím že pravdu jsem poznal A ke všemu se vám sám doznal Dobrá tedy staň se jak chceš Poznal jsi která skrytá je lež Já sama pravda za pravdu ti dám Nehodíš se mezi lidi přidej se k nám Černá dáma nadzvedla temný svůj závoj Dostaneš vše však ztratíš svůj pokoj Budeš sedět v přítomnosti nás dam Tvé nové jméno zní sebeklam... (!)

Vzkaz:

Šablona:

Napište prosím číslicemi: devět jedna devět (!)

Verše

Odeslání básničky 1318690 na e-mail