Žiji už nějaký týden bez tebe,
nemůžu pochopit,
že musel jsi už do nebe?
Byl jsi mladý, krásný, úžasný,
život s tebou by byl překrásný,
teď tu sedím a líbám tvé fotky,
kdybych tak mohla čas vrátit zpátky
a říct, jak moc tě miluji,
teď tu sedím a občas brečím,
nevím, čemu za tu bolest vděčím?
Život mě snad zkouší, co vydržím?
Nebo fakt nevím, čím to je, čím?
Možná to jednou pochopím?
Fakt nevím?
Sbohem, má lásko,
ty má něžná krásko.