Rozžály se lampy pouliční,
kraj jest celičký jat v příkrovy ledové,
tu čekáme, až zazáří v očích hvězda vánoční,
vzpomínáme loňský rok ve třpytu vločky sněhové.

Když večer sladce oheň v krbu praská,
tu kouzelně útulnou tvář domov získá,
na stole voní kaštany pečené,
za oknem stromky v háv sněhobílý oblečené.

Když se všechny svíce již zapálí,
tu snáší se z hvězdné dáli
vůně cukroví a hlas andělský,
kterýžto do ucha tiše našeptává,
ať každý, kdo sní, slib si dává.

Nechť opojné aroma purpury již mysl pohlcuje,
za okny z těžkých mračen hustý sníh padá,
mrazivý květ stříbřitý okenní tabuli uchvacuje,
vločka krásná pomíjivá na dlaň dosedá.