Na vycházce kolem strání,
procházím se jenom tak,
slunce hřeje, záda pálí,
jarní větřík odevšad.

Náhle vůně kolem sebe,
těžko tomu uvěřit,
stráň je modrá jako nebe,
slovy nelze vyjádřit.

Fialky tak krásně voní,
nesou se jak modrý mrak,
nad nimi se člověk skloní,
nadechnout se, jenom tak.

Lístky květu zbarvené,
v kalíšku jsou schoulené,
vzrůstem její nevelká,
Violka vonná - fialka.

V herbář si ji uložím,
tenká bude jako list,
na ni ruku položím,
její vůní budu jist.

Kytičku tu malou mám,
do vázičky si ji dám,
svoje místo na stolečku,
s vůní krásnou, po bytečku.