Vidím Tě ke mně přicházet
a slunce nad řekou zacházet.
Tichým městem loudáme se
a na sebe díváme se.
Slza po tváři mi stéká,
za námi tiše hučí řeka.
Tvoje rty se k mým blíží,
já to chci znát, vědět, že si nevymýšlíš.
Najednou jako pošimrání Tvoje rty se odváží.
Mám Tě ráda, Ty to víš,
snad mě nikdy neztratíš.