Když jsem byla malá,
života jsem se nebála.
Teď, co už jsem dospělá,
viděla jsem krásného anděla.
Dal mi mnoho, dal mi málo.
Dal mi všechno, co by za řeč stálo.
Teď, když vím,
že můj anděl je v nebi,
na něj myslet musím,
myslet mám,
vím, že na zemi ho už nikdy nepotkám.
Byl tak hodný,
byl tak skvělý,
i když nebyl z Bělé.
Byl to nejkrásnější anděl,
na světě, na této planetě.
Občas se mi o něm zdá,
miluji tě, anděli,
jen s tebou už jsem dospělá.
A kdybych tě mohla vidět na chvíli,
chtěla bych mít v břiše motýly.