Zprvu přijmi srdce mé,
které jest tu pro tebe,
jsi tam anebo tady,
mne však uklidňují telepatické vnady...
Které se táhnou vánkem plynulým,
čistou cestou jako kouřový dým...
Mezi tím pár kapek spadne na bílý polštář,
že ani růže neuvadne, to sama znáš...
Vždyť víš, že je to pouhý dětský pláč...