Když slzy do očí se derou
a já zas nevím kterou
cestou mám se dát
ať má život zase řád.
Tak choulím se sama do ticha
když duše někdy zavzdychá,
pak kapka sklouzlá z řas ji omyje
vždyť každá krůpěj i celou duhu ukryje.
A aby v celé kráse mohla zasvítit
musí se slunce s deštěm políbit,
pak přijde ten zázrak zázraků
kdy slza padne do prachu
a omyje každičkou z cest
ať vím kterou dát se vést...