Když den potkává se s večerem
a sluneční paprsky vystřídá měsíční svit,
já setkávám se se svým andělem...
Co krásného bude se dít...?

On tiše ke mně promlouvá,
jeho hlas mi v uších zní.
Vše zlé do dálky odplouvá,
má duše i mé srdce už sní.

Na okamžik ulehne ke mně na polštář
a svým křídlem mě přikryje od hlavy až k patě.
Jen letmo zahlédnu jeho tvář,
ten pohled říká... Miluji Tě!

Ráno, když probudí mě den,
já beru do ruky snář...
Chci znát odpověď na ten zvláštní sen...
Čí byla ta krásná tvář?

Probírám se slovy sty
a hledám, co vlastně vím.
Lásko moje, ten anděl jsi Ty!
O Tobě já každou noc tu sním!