(Ze sbírky Pár kapek rosy na podnose všedního dne)

ANOTACE:
Věnováno Králi Ježíši

Rozdýchám Tě, Lásko,
svým srdcem dýchavičně,
rozdmýchám Tvé vlny - to činit budu bez ustání.
Rozpoutám Tebou všechny city,
by k Tobě ustavičně
rozepjaly křídla směřování svých.

Rozetřu Tě na srdci jako lesk na rtech svých,
o vědomí Tvé jsoucnosti dám zprávu všemu zdání,
taktéž dám prožíti, že vítězíš nad poznání.

A ve slovech svých pak, Lásko, Tě vroucně rozechvěji
uprostřed luk věčné krásy kvetoucí!
A ve chvíli té vzkřiknu do všech světa stran,
že jala jsi mé srdce, ó, Lásko, Cite planoucí!

Vzbuzuješ, Lásko, ve mně toužení,
jsi pro mne život... Cesta...
Jsi pro mne vzkříšení.

Já nechala v Tobě umřít sebe,
bych ožila v Tebe,
tak ve mně, Lásko žij,
nežiji již já,
to Ty žiješ ve mně
a já skrze Tebe žiji nebe.