u lavice dítě stálo
zplna hrdla mlčelo
bodejž bys jen trochu málo
ty rovnice umělo

pololetí v okamžení
inspektor sem přiletí
k čemu je to mé snažení
když neznáte nic mé děti

mluv zde čtyřku ba i pětku
do výkazu uvedu
leč žák mlčí a přemýšlí
co je asi k obědu

a zas do hrozného křiku
učitelka hrozí nám
že na tebe nezbedníku
ředitelku zavolám

pojďte sem k nám ředitelko
vizte ho propadlíka
a hle tu kdos s chutí velkou
hospitovat utíká

velká silná tváře rudé
v bílém plášti osoba
kroky duní už tu bude
naší školy ozdoba

zkoušejte ho!
Kriste Pane!
div že smrt ji neovane
nebohou učitelku

ke stolu se blíží rázně
a pak sedá zcela tiše
vidouc vůkol plno bázně
do třídnice něco píše

již vztahuje úča ruku
třesouc píše zadání
počítej nezdárný kluku
mrtvice ji poraní

tu slyš zvonek zvoní
konec strašné hodiny
učitelka - už je po ní
žáci si čtou noviny