Já v mládí mapu k pokladu jsem v rukách měl,
bláhový, že času zbývá ještě dost,
strčil tu mapu do kapsy a na ní zapomněl.
Na cestu se nevydal a ten poklad nehledal.
Já nevěděl, že se hned za ním vydat mám,
já vůl snad doufal, že vykope se a přijde za mnou sám.
Já netušil, jak velkou cenu ten poklad může mít,
že budu jednou litovat a pouze o něm snít.
Já chudý, životem po jiné, sice krásné cestě šel,
až se osud slitoval a mé sny a přání vyslyšel.
Zastavil mě a pravil, tohle není ta správná cesta, po které jdeš,
je sice široká, ale ten poklad na ní nenajdeš.
Již nejsem mlád, ale když cestu a směr znovu znám,
podruhé stejnou chybu neudělám a ten poklad vykopám.
Sic v tvrdé skále ten poklad ukryt je a již málo času mám,
byť holýma rukama jen, ten poklad vyhrabám.
Již vím, jak velkou cenu ten poklad má a co v sobě ukrývá.
Ten poklad, to jsi TY a bohatství v něm je LÁSKA TVÁ.