Verše
 
Kategorie
Tam nahoře jak stará pověst praví
Se nešťastníci před pravdu a lež staví
Však která je pravdou a která lží
Málokterý člověk kdy skutečně zří
Bílá je černou náhle opět bílou
Lež se skrývá za tváří milou
Nešťastník s radou vždy odchází
Však neví zda od pravdy pochází

Jednou odvážil se jeden přeci
Hlavou honili se mu různé věci
Jak shrnout život na tři otázky
Jak zabít nejistotu jen třemi oblázky
Jakou první otázku má pravdě položit
A jak to že mluví Pravda doložit

U vrat teď stojí a čeká na vyzvání
Neví že ho to změní k nepoznání
Kdyby věděl pustil by rychle kliku
Aby se ušetřil bolesti i vzlyku
Jenže už pozdě je všeho nechat
Pochybí kdo na pravdu nechce čekat
Kdo vydupe si za každou cenu odpověď
Vyslechne si svou životní osudovou předpověď

Z dálky jde mu kdosi vstříc
Honosné šaty však zakrytá líc
Pokynem ruky zve ho k sobě
Kolem temnota podobná té v hrobě
Pojď se mnou neptej se kam
Jsem tvůj průvodce říkej mi klam
Představí se neznámý milým hlasem
Ozářen pouze slabé svíčky jasem

Následuje slepě svého průvodce stále
Každou vteřinou jsou od brány dále
Náhle klam strne a promluví tiše
Nejdříve poddej se plně své pýše
Nešťastník uposlechne cenné rady
A nepřipouští si již žádné vady
Pokračují v cestě když klam praví
Všichni se ti jen do cesty sprostě staví
Ty jsi tu oběť co za vše trest nese
Kolik tvá duše křivd ještě snese?
Než budeš moci jít opakuj po mně
Všechno je a bude vždycky o mně
Odříkal poslušně i tato předříkaná slova
Křivda a nenávist dostavily se znova
Dlouho šli mlčky celým temným sálem
Až nestačila jim dohořívající svíce málem
Pak u těžkých dveří zastavili oba
Nastala ta dlouho očekávaná doba

U soudné lavice dvě postavy stojí
Děsivé pouto tyto dvě odvěků pojí
Jedna v rouše havraním cele oděna
Druhá bílá jako lilie krásy odměna
Obě tak vážné jak je život učí
Mladé či staré se těžko určí

První promluví černá dáma k němu
Proč přicházíš mládenče k soudu mému
Druhá dáma s úsměvem se přidá
Jaká dohnala tě k nám křivda?
Za ním klam sladce mu říká
Proč ty ať někdo jiný pyká
Vtom bílá paní ukáže prstem
A kdo je tímto nevítaným hostem
Mladík předstoupí před lavici dam
To je můj průvodce tohle je klam
Provází mě celou cestu k vám
Je to přítel za něj život dám

Objevil se v očích černé dámy stín
Bílá s úsměvem praví zůstaň s ním
Dobrého průvodce jsi si zvolil
A vše konat jsi mu ochotně svolil
Jen podvol se mu úplně cele
Nač by ti byly oči bdělé
Černá dáma sklopí k zemi oči
Pověz tedy okolo čeho se tvé otázky točí

Měl jsem v srdci divný pocit paní
Od té chvíle opustilo mě noční spaní
Divoký tep buší mi náhle v hrudi
A nemilosrdně celou noc mě budí
Povězte co toho pravou příčinou paní
Já nemám byť nejmenší to zdání

Černá dáma první povstala a praví
To rozum tvůj se proti lásce staví
Bílá dáma též chopila se slova
To tvá radost ozvala se znova
Užívej života co je ti zde dán
Ty jsi jeho majitel správce a pán

Co myslíš Klame o této sudbě
Kéž pravdou byly by skutečně obě
Klam usměje se a klidně praví
To lež je ta co za lásku se staví
Jen vzpomeň si na její okovy
Druhá je ta jež pravdu odpoví
Radost ti chybí milý můj brachu
Proto užívej si všeho beze strachu

Další otázku mám paní v černém k tobě
Jak vlastnit někoho koho chci k sobě?
Byl jsem odmítnut a velice ponížen
Jak získat do vlastnictví srdce žen?
Bílá paní odpovídá první na otázku
Proč by jsi sebe měl dávat v sázku?
Ať dívka co způsobila ti trápení
Tě svou poddaností za trest odmění
Černá paní vstala a vykřikla stůj
Má v tyranství se změnit osud tvůj
Co chceš není láska to je tvá hrdost
A to co byla láska je nyní jen tvrdost
Zastav se dokud ještě zbývá ti čas
Jinak tíhu svého svědomí poneseš zas

Mladík sklopí své oči k zemi
O co vlastně opravdu jde mi
Miluju sám sebe nebo skutečně ji
O čem jsou sny jež nyní se sní
Klam však nenechá ho dlouho dumat
Snad nad sebou chceš hůl zlámat
To ona je pramen tvého příkoří
Ta co pod hněvem tvým se pokoří
To ona sama je toho jablka svárem
Zbav se jí buď opět svým pánem

Mladík zvedne pyšně opět hlavu
Kdyby věděl že jde na popravu
Zahyne to poslední z jeho duše
Stojí jak hlupák nic netuše
Poslední otázku nyní vám dám
Jak mohu se přidati já k vám
Neb myslím že pravdu jsem poznal
A ke všemu se vám sám doznal

Dobrá tedy staň se jak chceš
Poznal jsi která skrytá je lež
Já sama pravda za pravdu ti dám
Nehodíš se mezi lidi přidej se k nám
Černá dáma nadzvedla temný svůj závoj
Dostaneš vše však ztratíš svůj pokoj
Budeš sedět v přítomnosti nás dam
Tvé nové jméno zní sebeklam...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Život a svět

» Různé

Přidáno: 7. 1. 2019 - 5:47

Délka: 4431 znaků

Posláno: 14x

Známka: 2,50 od 22 lidí

Autor: © Adenike

ID: 1318690

Verš: sdružený AABB

Filtr obsahu: není

Stav: zveřejněné

OHODNOCENO
To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info