Byla nebyla
jednou jedna víla,
sama žila
a moc krásná byla.
Na toho pravého čekala,
už si touhou vzdychala,
když se najednou objevil,
ach, jak nádherný byl!
Nyní už víla není sama
šťastně vstává do každého rána,
tím tato pohádka dobře končí
a vypravěčka se s vámi loučí.
Jen tak mimochodem, já jsem ta víla
a doufám, že vás má pohádka potěšila.