Ze zahrady Lásky Agapé
duše má si věrnost utrhne,
ke stromům poběží divoce
trhat jen dobré ovoce...

Do zahrady Lásky poběžím,
trhati plod Lásky z Ní toužím,
mé nitro té zahradě náleží,
poznávám, jak velmi na tom záleží.

Do zahrady Lásky a Života
utíkám, tam je má jistota.
Plody Pravdy a Lásky líbezné,
rozplývají se v duši mé den ode dne.

Do zahrady Lásky, milý můj,
poběž se mnou, váhání se vyvaruj!
Natrháme si ovoce plný koš
a naše duše budou prožívat rozkoš.

Ta naplní mnohé velkým údivem.
Tak poběž, krásný Milý, se mnou naproti
všem toužícím a hledajícím lidem těm,
kteří Lásky plody touží trhati!

Do zahrady života nám věčného,
poběžme, můj milý, a střezme se zlého,
dokud plody Lásky, Světla zrají nám,
napravme se, ať dobré Světlo září nám!

Abychom ostatní mohli přivésti
ke Králi, jenž schopen je nás dovésti
do Věčnosti, která zaslíbená je
pro ty, v nichž plod Lásky věrně vyzraje!

(Mnou nazpívaná píseň Most přes minulost, věnováno Stvořiteli a také mému muži P. Čajkovi)