Jsi nádherná, jak letní nebe,
jaké jenom u nás bývá...
Tisíce krás vedle sebe
tělo pod oděvem skrývá...
Když zasním se a zavřu oči,
přemýšlím o těla slasti...
Mé myšlenky se rychle stočí
k nejsvůdnější jeho části...
Jsou to Tvoje vlasy plavé?
Vlasy lesní víly...
Nebo modré oči hravé?
Co mě stokrát okouzlily...
Je to snad Tvoje postava?
Šíře prsou, útlost pasu...
Do transu mě dostává
pomyšlení na Tvou krásu...
Jsi dokonalost ženy sama,
nejkrásnější z lidí...
Však to nejhezčí (mezi náma)
jenom srdce vidí...