Miluji tě, princezničko má, chci tě u sebe stále mít
a s tebou, třeba na konec světa jít.
Nechci, aby tvé srdce, někdo jiný získal
a oslavnou píseň si při tom pískal.

Každý den mám o tobě krásný sen,
který trvá pouze pár chvil jen.
Mám díky tobě vždy krásný den,
protože tebe v mém srdci mám jen.

Krev mi v žilách koluje,
protože velká láska k tobě, stále existuje.
Srdce mé ti mou lásku najevo dává,
doufám, že tak skutečnost se tím stává.

Doufám, že se brzy s tebou shledám,
abych ti do ouška pošeptal, „Tvé srdce nikomu nedám!”
Tato krásná slova má, ti budu opakovat zas,
vždy v ten správný čas.

Lásku, upřímnost, štěstí, pokoru, věrnost... to já vše mám,
ovšem náhlého zvratu, se já obávám.
Cítím k tobě toho mnohem víc,
že nenahradí to ani slov tisíc.

Chci s tebou celý život šťastný být
a krásné vzpomínky s tebou stále mít.
Doufám, že se to časem povede
a k něčemu krásnému nás to dovede.

Chtěl bych vědět, jak krásné je s tebou být,
nikoliv o tom stále jen snít.
Chtěl bych přivolat k tomu čas
a při tom vždy slýchávat jen tvůj hlas.

Znamenáš pro mě mnohem víc, než si myslíš,
tohle však od jiného nikdy neuslyšíš.
Nikdo by nedokázal tvé srdce chránit
a před každým tě vždy bránit.

Všechny důležité vlastnosti, který pravý partner mít má, já v sobě mám
a toto všechno ti já dám.
Já jsem schopen ti tvou ztracenou duši vrátit
a tím tvé trápení zkrátit.

Všude panuje doba zlá,
nevím, zda budeš někdy má.
Doufám, že brzy ten čas nadejde
a vše zlé nadobro odejde.

Miluji tě moc, Kaťuško.

Tvůj Mišíček