Včera akce,
trochu slušná,
noc je dlouhá,
trochu krušná.

Zpíváme, tančíme,
v půli těla,
nálada je tu
prostě skvělá.

Bahno lítá
všude kolem,
Velkej Míla
padá do kolen.

Dneska relax,
nemám sílu,
tančím na max,
kousnu sýru.

Co to vidim,
nemam brejle,
vočka kulim,
už to nejde.

Čekám slunko,
ono nikde,
přijde ranko?
Snad to vyjde.

Z lidí tady
mluví vodka,
všudy všady,
kde spim teďka?

Teď tu sedim,
píšu rýmy,
do founu hledim,
slyšim šprýmy.

Pivo pijem,
všem to chutná.
Teče proudem,
už jsme u dna.

Postel hledám,
všude plno.
Já se nedám,
mám napilno.

Vočka moje
už mi padaj.
Víčka moje
už mi klimbaj.

Voda z nebe
pořád padá.
Poznám sebe,
čas nestrádam.

Náčelník Petr
už to balí.
Hledam svetr,
ještě kalim.

V křesle sedí
náš Znamínko.
Do tmy hledí,
zasněný malinko.

Ještě slyšim
pár slov z pokru.
Nedivim se myším
v tomhle mokru.

Lucka běží
rovnou do postele.
Nastane tu ticho,
jak v kostele?

Mrázek pivo
v ústech chutná.
Je tu živo,
každej uzná.

Ruce se mi
zimou klepou.
Modřiny si taky
beru s sebou.

Hlava začíná
trochu bolet.
Švi se spínaj,
aspoň sto let.

Už to tlačí,
tady z boku.
Vim to, stačí,
mám chuť spánku.

Pozoruju,
jak to cloumá.
Trochu rumu,
už to koumam.

Jak si lehnout,
nemám šajna.
Jen pár kroků,
tady lajna.

Můry lítaj
kolem světla.
Pivo už nám
trochu teplá.

Kocour na mě
z telefonu
vočka kulí,
a věř tomu.

Slova začínaj
trochu scházet.
Klíče svíram,
budu házet.

V křesle sedim,
obloha šedá.
Zkoušim usnout,
už se to nedá.

Krátkou nohavici
jsem si vzal.
Chlupatou beranici,
kdo by si ji dneska bral.

A tak končí
Léto Indiánů.
Už to končí,
ve tři k ránu.