Dneska už středa je,
i ledovec z toho roztaje.
První kapka, druhá, třetí...
kap - už k zemi letí.

Čirý to ledovcový tok,
já budu mít z toho šok,
přírodních krás tu na tisíc,
leč mi raděj létáme na měsíc.

Jen otevřít oči dokořán,
vězte, je to dobrý plán,
nebojte se krutých ran,
ze srdcí svých lásku darovat,
teď už nestačí jen plánovat.

Radosti mezi námi málo je,
ty špatnosti to nepřebije.
Otvírám vám mysl svou,
nejděte sami tmou.

Společně novému začátku svíce zapálíme,
čím víc nás bude, tím rychleji to rozhoříme.
K prioritám života opět přilnout,
nikdy už na to nezapomenout,
a na vavřínech neusnout...