Když bylo vody málo

Slunce svítilo a hřálo,
vody bylo všude málo.
Lidé i zvířata žízniví byli,
a vlci z posledních sil na měsíc vyli.
Pak protrhla se hráz,
nadešel silný mráz.
Voda všude byla,
a všechna stvoření sladce pila.
Všude bylo štěstí velké,
i žabky skákaly v tůňce mělké.
Skákaly samozřejmě radostí,
a né svou krásnou mladostí.
Lidé taky šťastní byli,
vždyť té vody stále pili.
A takhle to dopadlo,
když plno sněhu napadlo.