Ptám se hor, ptám se nebe,
kdepak že jsi, já jsem tu pro tebe,
ve stínu tmavém, v šedivé mlze,
tam vzádu za rohem...
Tam vzádu v barevné duze,
krůpěj rosy ti stéká po tváři,
a ty se červenáš, asi se stydíš...
Když plně se zazáří,
to nesmíš špatně brát, je to normální,
to je jen idea naprosto spontánní...