Holoubci

Na haluzce holubička sedí,
všichni o ní vědí.
Na haluzce odpočívá
holubička sivá.

Holoubek kolem krouží,
strašně po ní touží.
Ona v klidu vrká,
na holoubka mrká.

On je celý potěšen,
z jejího zájmu unešen.
Posléze za chviličku,
usedá vedle ní na větvičku.

Peříčka si čechrají,
slova lásky vrkají.
Zapomněli na svět, na nebe,
jsou tu jen pro sebe.