Groteska o nešťastné lásce

Polštář rosou podnapilý
dozní tónem zvědavým
mim/o/jiné za sklem čirým
jiskra, plamen, pěna, dým
Pierot a Madame Curie
láska tempem bezhlavým
do mramoru nechám vyrýt
smutný povzdech: „Déjà vu...”