Došli jsme až sem

Lásko, došli jsme až sem,
ne, není to sen.
Mé city jsou skutečné.
Mé srdce patří tobě.
Chybí mi tvé objetí,
mé srdce je v zajetí.
Jen ty mu život dáš,
když úsměv svůj máš.
Dáváš mi to, co sám jsem už ani nehledal.
Už jsem to málem všechno vzdal,
než Bůh mi tebe dal.
Děkuju ti, lásko, za tu šanci, za tu naději,
vidět v bouřce slunce, a cítit bušení srdce.
Když řekneš, že mě miluješ,
lepší obraz mi do duše maluješ.
8. květen to všechno začal,
nás příběh se zapsal.
Miluju tě, lásko.