Byl jsi pro mě vším
a teď jsem bez Tebe.
Co mám dělat, to netuším,
šel jsi do nebe.

Nechal jsi mě tu samotnou,
uvědomuješ si to vůbec?
Poprat se musím s tou prázdnotou.
Jsi pěkný sobec.

Já sedím tu s hlavou v dlaních,
oči uplakané, srdce zlomené.
Utápím se ve svých přáních,
odešel jsi a to neomaleně.

Nechci se na Tebe zlobit,
ale rychle jsi ten život vzdal.
Jak zpátky Tě mám vrátit,
aby ses na svět zase smál.

Teď musím silná být,
přitom vnitřně umírám.
Radí mi, jak dopředu mám jít,
smích a radost si upírám.

Budeš mi chybět, má Lásko,
v mém srdci už zůstaneš.
Bude mi chybět tvé „Ahoj Krásko”,
v mém srdci nikdy nezemřeš.

Měj se tam nahoře hezky a drž mi tam místo.