Basa na Sněžce

prchám pěšky od Anežky
dojdu až na vrchol Sněžky
v kožichu si nesu blešky
co jsem chytil od Anežky

na zádech si nesu basu
jež mi ladí k mému hlasu
každý vlas jak struna vlaje
na basu mi vítr hraje

vichr tu etudy cvičí
do flašek tu prudce fičí
co jsem cestou vypil z basy
abych cenil hory krásy

zmožen chůzí, ba i pitím
pochopa tu cestou chytím
skutálím se z vršku Sněžky
skončím schoulen u Anežky

Anežka mi vyčte pití
musím zase někam jíti
a tak naplním zas basu
a jdu hledat jinou krásu