Básničky o zvířatech a přírodě - různé

Malá žába na listu
prodělává očistu

Prší, prší, jen se leje
žabička se na mě směje

nepůjde prý jinam na galeje
než se na ni slunce pousměje

namočí se v rybníku
a zdřímne si v deštníku

Žába v dešti
štěstí věští

bude vláhy dosti
promoknou nám kosti!

Dneska žabí rytíři
doskákali k hmoždíři

Chystají se na zápasy
nic nezmůžou, co je spasí?

Žabí slečny zdobí vlasy
kytkou z čisté řasy

v rukách drží kapesníčky
a puntíky na prstíčky

připínají do zásoby
přisají se na nádoby

Zelená jak rosnička
žabek je dnes suknička

Házím žabky do rybníka
jedna na mne ještě kuňká

Kuňky, kuňky, kuňky!
Vylez, žabko, z tůňky!

Chci tě držet na ruce
kde mi jako opice

skočíš rovnou na hlavu
a zmizíš mi ve splavu!

Dnes královna žabí
poddaným svým praví:

Chovejte se tiše
nezavdejte pýše

Chodí kolem našich vod
nepozvaný lodivod

Zobákem se rozmachuje
divné plány v sobě kuje

Neskákejte nerozvážně
tvařte se dnes trochu vážně!

Z listu na list leknínů
nedávejte za vinu

že vás zmerčí zobák něčí
nikdo z nás ho neobměkčí

ani z trůnu žabího
Pojďte se mnou na pivo!

O žabičce
na lavičce
zpívám píseň
své holčičce
malé jako žabka

když tu kolem ťapká
a je velmi vratká
malá chobotnice
ham a máme po muzice
slupla žabku maličkou
Odchází pryč uličkou

Skáče žába přes švihadlo
je dost štíhlá, žádné sádlo

Koukněte se na divadlo!
Co ji to jen nenapadlo

vzít si ještě z lodi pádlo
jen aby to nedopadlo

v komedii naopak
místo smíchu kvaky kvak

plave žabka svižně znak
hledí vzhůru na přízrak

ještě že ji pádlo skrylo
čáp má v očích bílo

žába dělá zápasníka
co pryč z boje neutíká

Ze švihadla laso má
na stéblo se napíná

Hopky dupky, už je skryta
rodina ji šťastně vítá!

Po obědě odpočívá
zeleňoučká žába líná

Za bříško se drží slastně
vždyť je jí tak krásně

V rybníku je jídla dost
kdybys přišel jako host

můžeš jazyk vypláznout
a taky se pěkně vzdout!

Komu chutná všechen hmyz
spokojeně může číst

Leží se nám dobře
nad námi je modře

Koupel z nebe nevadí
na bříšku nás pohladí

To neznáte veverky,
jsou to malé příšerky,
co po stromech skákají
a různé rošťárny dělají.

S růžovými kanýry
- cizinka mezi stromy,
na jaře rozkvétá,
je něžná, voní.
Se záplavou květů
sklízí obdiv,
tuší,
že kdo ji uvidí,
řekne si,
jak jí to sluší.
Přesto je skromná,
i když parádnice.
Sakura je ráda,
když má společnice.

Potkala veverka veverku,
zhasla každá svou baterku
a potom si povídali,
která co dneska vzali.