Básničky o zvířatech a přírodě - různé

Venku je teplé počasí,
že se člověk udusí asi,
teploměr ani nestačí,
mohlo by to být jinačí,
kdyby trochu zapršelo
a vše kolem vláhu mělo.

Z toho dusna asi
slepí se mi vlasy
a budu mít dredy,
potěš pánbůh tedy.

Vydali jsme se na vodu,
zúčastnili se nejednoho závodu
a potom za svižného pochodu
vraceli jsme se zas domů.

Vítr v korunách stromů
dělá předzvěst hromu,
nebe jak diskotéka svítí,
letní bouřka se řítí.

Venku fouká,
uléhá louka,
tmavé mraky
nasadí fraky
všemu kolem,
utíkej honem...

Jdu přírodou, ještě občas hezkou,
jdu po stráních, údolími, i dlouhou stezkou.

Jdu krajinou, přírodou, tady jsem volný,
tady neplatím nájem, ani žádný školný.

Jdu přírodou a krajinkou,
touhu mám jednu, malinkou,
aby ani jedna květina nezvadla,
aby příroda proti nájezdům lidstva, dobře dopadla.

Chci v přírodě tak dva, tři dny být sám,
chuť velkou k tomu mám,
spát se dá klidně pod širákem,
v dálce malé pole, s kvetoucím vlčím mákem.

Pokračování básničky

Máme doma prase,
poznám ho po hlase,
rád si s ním povídám
a šlichtu ujídám.

Drahý oblázku,
co na pláži ležíš,
mám otázku,
co asi střežíš?

Máme doma slepici,
co je furt po opici,
neví kudy kam,
ale já jí dám!

Hrály si ještěrky na štěrku
a našly rozsvícenou baterku,
tak před ní ještěrky stály
a celý den se opalovaly.