Básničky o životě a světě - různé

já se potmě bojím, nejdu ze stanu
jak to hochu děláš, když jdeš na stranu?

ref.: polepším se, nežli domů pudu
příště už já vzorný budu

já nesnáším ráno vodu, když je studená
tak si nadoj mlíko rovnou z vemena

mluvit sprostě, to je pro mne normální
z tebe bude jistě jednou mistr kanální

nemám věci na svém místě, to mě nebaví
kde máš sluhu? ty lenochu! ten to napraví

v kuchyni si mořit tělo, to já nemám rád
žádná škoda, budeš chleba žrát!

až se zase v srubu sejdem
sotva se sem všichni vejdem
bude nás tu jako much
chybí nám jen čistej vzduch
přesto ale domů nejdem

budem brnkat dupat zpívat
dneska nikdo nesmí zívat
za oknem si vítr skučí
nám však oheň v krbu hučí
k ránu bude dohořívat

zapomenem na chvilenku
že je celý vesmír venku
na to co je dávno vžité
že je velmi důležité
míti plnou peněženku

Pokračování básničky

Po republice cestujeme,
jsou přeci prázdniny,
nová místa objevujeme,
neuteče nám zážitek jediný.

Slunce natahuje paprsky,
zakusujeme se do zmrzky,
moře nám za zády šumí,
dovolená kreslit umí.

šedivý vlasy co v chuchvalcích padají
ty vůbec mi na hlavě nechybí
na pleš mi masařky nejradši sedají
zato můj ksicht se nikomu nelíbí

ve vousech vši a na bradě svrab
na tváři z bradavic velikej vůz
z ucha mi teče nos zahnutej dráp
šilhavý voko je zrcadlem hrůz

pod krkem jizva jak strangulační rýha
ramena povislá to levé vždy níž
na hrbu pravá se lopatka zdvíhá
v předklonu kulhaje ve stejné výši mám hlavu i kříž

já s usmolenou berlou hadrem obalenou
jsem hostem popelnic i hojných skládek
po stokách tápu s rukou napřaženou
s krysami o žvanec já účastním se hádek

Pokračování básničky

v zapeřeném tichu nočním mhouření
pyžamkovné ztuchomatné myšlení
s podepřitelnem brady té laločné s kostí
s koordinátou ztupělosti
zavíčkovanost hledidel
volá po ležadle spoluvzdechem strašidel

rozplacatělost osoby coby činidla
zhmotnělá ční v běloploše nočnidla
zaťaté světlonošky změsícovatělé
ve vývaru bledožlutí celé
rozpínaje dálkové své nožky zakoumavše obřaseně
vbily mámidla svá v dumadlo mé zabořeně

akcelerujíc v hrudokoší jeho dmoucno
přípotočnost krvobití maří jsoucno
pumpidlo beranidlem zrudovatět sotva zdarem
lícovaná kibicadla stíhá zlíti varem
uhmatané zachtělosti obeburácivše niternatost
ropotnem se béřou zaničivši si v chvěvotřasnost

na mustangu rychle pádím
třetí den jsem pořád v sedle
černou hřívu nosem hladím
šerif střílí pořád vedle

šerife, vidím tě ve zpětným zrcátku
dobře vím, že pro mě chystají oprátku
radím ti, využij nejbližší obrátku
neboť já ovládám střílení pozpátku

měl jsem skromný majeteček
jak sluníčko sedm teček
exekutor už mne si ruce
zahajuje exekuce

vezme i co moje není
za babku to kdosi koupí
na tom se sotva co změní
co nemám, to neuloupí

byla to jen shoda jména
s dlužníkem, co bydlí vedle
dcerka pro panenku sténá
tu zabaví taky hnedle

nevinen, nemocen
po této zvůli
odcházím znechucen
v života půli

Kdo se nikdy nevzdává,
ten v životě vyhrává,
píle, síla, neústupnost
jsou ve světě nutnost,
člověk se musí umět prosadit,
aby se mu žilo líp.

Kam všichni směřujeme?
My, kdo dnes životem jdeme,
snad za pár let zahyneme,
stihneme to, co chceme?