Básničky o životě a světě - různé

Původně býval to úplný ráj
obilí zraje a děcka si hrají
slunce se rozlévá po širém kraji
no prostě krása, no woman, no cry
zůstávám v klidu, jen dech se mi tají
namísto lihu piju hořký čaj
jdu si hrát do stohu, sirky mi dají
na světě, kde lidé neumíraj

Stále jsme nedošli na konec duhy
výprava za hrncem zlata... den druhý
jediná šance
vzít úvěr v bance
posedlost bohatstvím, nakonec dluhy

utrácet umíme... prachy jsou v prachu
běž si je vydělat do práce, brachu
pohlcen mamonem
prober se... a honem
peněz se nenajíš... jsou jenom na chuť

Už je to dávno
bylo to před lety
snad jsem byl prokletý
snad málo svatý
švihnout a mávnout
zamávat z erzety
pryč z této planety
nemohu
zatím

Možná jsem měl srdce z kamene
možná jsem měl srdce z cukrové vaty
uvnitř být zlomený
šťastný jen navenek
kdo vězí v plamenech
naději ztratí

Stačilo málo a mé věčné prokletí
bylo by se mnou ve vášnivém objetí
na věky věků
to by tak hrálo
žijem
a bez řečí

Trochu to obrečím
ač není to k breku

S hluboko pod nulu zalezlou rtutí
zmrzlýma rukama teploměr svírá

pro změnu u kamen usedá s chutí
škrtnutím zápalky zasmrdí síra

podpálit noviny zima ho nutí
s přimrzlou náladou do ohně zírá
mrzne, až praští, vše zebe a studí
dobře ví, proč staré noviny sbírá

vždy, aby přiložil, v noci se budí
jakmile vyhasne, zima se vtírá

zamrzí že někdo v sauně se udí

a někoho musí hřát jenom víra

Rád vystoupal bych nad mraky
a tančil jsem tam s tučňáky
a pak pomalu klesal,
v srdci pořád plesal.

Snažím se vždy vyhrávat,
strach najevo nedávat,
stavět se k věcem čelem
a není na světě celém
žádné přání zbožné,
co bylo by nemožné.

Doteď jsme se bavili
Teď ta doba končí
Jen co jsme doslavili
Nám slza padá z očí
Necháváme za sebou staré známé
Protože se každý jiným směrem dáme

Teď tu stojíme už nejsme děti
Už umíme víc než jsme uměli v pěti
Jdeme každý svou cestou
Tak to musí být
Však jednu věc máme jistou
Že musíme už jít

Vyrostli jsme tak to bývá
Že o dospělosti se dětem snívá
Stejně tak staří hledají své mládí
Všichni podobné životní boje svádí
Od miminka po starce život proudí
Čas jen prostředek to bůh soudí.

Není větší radosti
než zahodit starosti
a začít si užívat,
dopředu se nedívat.

Život se stále mění
a nic na světě není
stoprocentní jistota,
proto žij den za dnem,
nikdo neví, jak dopadnem,
zda nepohltí nás prázdnota.