Básničky 1911 - 1920 / 2161
Když jdu spát, tečou mi slzy
a přemýšlím, že bych umřel brzy.
Po chvilce zamyšlení
mě chytá takové chvění.
Kdybych odešel z toho světa,
napadá mě poslední věta,
komu bych tu vůbec chyběl...
rád bych to i viděl,
ale myslím, že nikomu,
maximálně jednomu.
Ale tohle nebudu řešit,
budu se to tu snažit přežít.
a přemýšlím, že bych umřel brzy.
Po chvilce zamyšlení
mě chytá takové chvění.
Kdybych odešel z toho světa,
napadá mě poslední věta,
komu bych tu vůbec chyběl...
rád bych to i viděl,
ale myslím, že nikomu,
maximálně jednomu.
Ale tohle nebudu řešit,
budu se to tu snažit přežít.
Vláčnou chůzí, co noha nohu mine,
někam kráčíš, tahle noc nemá cíl
a včerejšek tak jako kotě na klín se Ti do klubíčka svine
a ty mu dáš svou misku štěstí, co jsi ráno nedopil.
Nad hlavou hvězdy a v duši tolik místa,
na lidi, na sny, na štěně za plotem.
Tulipán za uchem, jak věčný optimista
zvracíš u zdi svoje touhy s dost trapným bonmotem:
Něco končí, jak krátký šílenství,
však s noblesou a silou lva teď čas tu chvíli napíná.
Tam někde v dálce další roky ti nabízí své panenství,
možná tu něco končí, no určitě tu něco znova začíná.
Proč pochopit tu změnu je vážně nad mé síly,
moje malá Uježená, proč smyl nás všední den,
proč nevyřčeny byly věty, proč se dlaně rozpojily,
proč žízním stále po tvém srdci tak hrozně osaměn.
někam kráčíš, tahle noc nemá cíl
a včerejšek tak jako kotě na klín se Ti do klubíčka svine
a ty mu dáš svou misku štěstí, co jsi ráno nedopil.
Nad hlavou hvězdy a v duši tolik místa,
na lidi, na sny, na štěně za plotem.
Tulipán za uchem, jak věčný optimista
zvracíš u zdi svoje touhy s dost trapným bonmotem:
Něco končí, jak krátký šílenství,
však s noblesou a silou lva teď čas tu chvíli napíná.
Tam někde v dálce další roky ti nabízí své panenství,
možná tu něco končí, no určitě tu něco znova začíná.
Proč pochopit tu změnu je vážně nad mé síly,
moje malá Uježená, proč smyl nás všední den,
proč nevyřčeny byly věty, proč se dlaně rozpojily,
proč žízním stále po tvém srdci tak hrozně osaměn.
Krásné je milovat, krásné je žít.
Krásnější bylo tě vedle sebe mít...
Láska je tak zvláštní věda,
však věrnost se s ní slíbit nedá.
Říkal jsi mi, mám tě rád,
teď mi chceš však sbohem dát...
Krásnější bylo tě vedle sebe mít...
Láska je tak zvláštní věda,
však věrnost se s ní slíbit nedá.
Říkal jsi mi, mám tě rád,
teď mi chceš však sbohem dát...
Když je rychlá, tak je krásná,
když je pomalá, tak bolí.
To je celkem pravda jasná,
rány se pomale hojí.
Když někomu odejde přítel pravý,
tak ho to přechází těžce,
a umíral ten člověk zdravý,
to je pád jak na koloběžce... :D
Nechci nikomu přát nic zlé,
ale čeká to každého z nás
a bohužel to tak je...
když je pomalá, tak bolí.
To je celkem pravda jasná,
rány se pomale hojí.
Když někomu odejde přítel pravý,
tak ho to přechází těžce,
a umíral ten člověk zdravý,
to je pád jak na koloběžce... :D
Nechci nikomu přát nic zlé,
ale čeká to každého z nás
a bohužel to tak je...
Myslím na tebe v noci i ve dne,
mé srdce pomale láskou bledne,
už bych tě chtěl držet v dlani,
ale asi je to jen pouhé přání,
teď si myslíš, že ti lžu,
mé srdce upadá ke dnu :(
mé srdce pomale láskou bledne,
už bych tě chtěl držet v dlani,
ale asi je to jen pouhé přání,
teď si myslíš, že ti lžu,
mé srdce upadá ke dnu :(
Tečou,
kanou,
bez ustání,
i když
se jim,
co můžu,
bráním.
Dotěrné,
slané,
mokré,
plitké,
tryskají
z očí,
vtíravé
a břitké.
Ustanou
náhle,
zmizí
z čista
jasna
a uslzená
tvář
je zase
jasná.
kanou,
bez ustání,
i když
se jim,
co můžu,
bráním.
Dotěrné,
slané,
mokré,
plitké,
tryskají
z očí,
vtíravé
a břitké.
Ustanou
náhle,
zmizí
z čista
jasna
a uslzená
tvář
je zase
jasná.
Když vidíš, jak ti před očima tvoje slunce zachází!
Když vidíš svoji milovanou, jak někam odchází!
Když vidíš, jak tmou srdce prochází!
To v té chvíli ani nevíš, jaká bolest a stesk přichází!
Když vidíš svoji milovanou, jak někam odchází!
Když vidíš, jak tmou srdce prochází!
To v té chvíli ani nevíš, jaká bolest a stesk přichází!
I když mé srdce zabolí,
nevnímá to mé okolí.
Už stačí jen malý kousek
a bude ze mě hromada trosek.
Ale jak to přejít dál?
Do temnoty se propadám,
jen malý kousek světla zůstává
a jemu se oddávám.
No tak jak tedy dál?
Stále se ptám...
Má budoucnost, na kom záleží?
Nebo snad již v hrobě leží?
O tom nerozhoduji já,
já padám dál
a stále moc otázek mám...
nevnímá to mé okolí.
Už stačí jen malý kousek
a bude ze mě hromada trosek.
Ale jak to přejít dál?
Do temnoty se propadám,
jen malý kousek světla zůstává
a jemu se oddávám.
No tak jak tedy dál?
Stále se ptám...
Má budoucnost, na kom záleží?
Nebo snad již v hrobě leží?
O tom nerozhoduji já,
já padám dál
a stále moc otázek mám...
Básničky 1911 - 1920 / 2161
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy