Básničky o politice

Když jsem já sloužil
to první léto,
vysloužil jsem si „kapesný” za to.
A to kapesný bylo „děsný”,
v poslanecký komoře
a moje milovaná
má super podnik v Oboře.

Když jsem já sloužil
to druhé léto,
vysloužil jsem si první plat za to.
Za ten plat jsem byl moc rád,
v poslanecký komoře
a moje milovaná
má super podnik v Oboře.

Pokračování básničky

My jsme banda tunelářů,
my - elita národa.
Lžem „načisto” bez scénářů,
toť - politická dohoda.

Tunelujem, podplácíme,
všude vládne korupce,
kulantně JEN „odkláníme”,
co je zrovna po ruce.

Gross, Bárta a nebo Ráth,
dlouho nás nebudou SRáth.
Přijdou zase jiní páni,
co umí tunelování
a zaboří se do syta,
do plného koryta.

Na návštěvě a s fištrónem,
čapli Ratha s pár milionem.
Sviť, měsíčku, sviť
- stáhla se mu řiť.
A ve sněmovně, kde kníže spal,
radostně Kalousek zatleskal.

Brzy, jazyk, nazývat
- a teď mně brada spadla.
Místo názvu RUZYNĚ
- LETIŠTĚ VÁCLAVA HAVLA!

Tak smířeni se svým osudem,
což by si sám Václav přál,
ve slově RUZYNĚ - už chybovat nebudem.
Vládci se mění, jen život kráčí dál...

Piju rád - a je to na mně doufám znát.
Vínko já - ochutnal jsem nastokrát.
Čestokrát - chvěje se mi trémou hlas,
„papírky štěstí”, nemá hnedle každý z nás.

Přiznání - s Pancovou máme společné,
přiznání - to je vskutku báječné!
Priznanie - som ako v rozpravkovom sne,
papieriky šťastia - „navyzerajú tak zle”!

Nechci lhát - že bych měl úplatky brát?
Jasná půjčka - to musí i Bárta znát!
Vypovídám - a chvěje se mi trémou hlas,
teď ve vazbě, strávím veškerý svůj volný čas.

DrRáthování - politik má společné,
DrRáthování - to umíme báječně.
DrRáthování - Čecháček má hodně rád,
s ostudou zas světu o nás dáme znát!

Na zprávy se dívám ráTH,
sním - či snad mám v oku dráTH?
Když tu se zjevil David RáTH
a překvapení na něm bylo znáTH.

Prý má krabicové víno ráTH,
no, musel jsem se tomu hodně smáTH!
K melounům se prý nechce znáTH.
Tak kdo mu mohl prachy do krabice dáTH?

Divil se prý, chudák, nastokráTH,
je to komplot, říká přistižený RáTH.
Vypínám zprávy a je na mě notně znáTH,
že rozrušen a beznadějně chudý dnes jdu spáTH.

U lesa chaloupka maličká,
v ní dědeček a babička.
Čiperní stařečkové, stále milí,
jak holoubkové spolu šťastně žili.

„Tys byla tenkrát mladičká
v těch něžně modrých šatičkách.”
„Tenkrát ti to ‚tulik’ slušelo,
až se mi srdíčko sevřelo.”

Bylo to v poválečné době,
když zásnubní prsten jsem dal tobě.
Tenkrát jsme neměli „čekuládu”,
zato nad sebou přísnou vládu.
Teď jsou čokolády plné obchody,
na to však nestačí naše důchody.

Důchodci o chlebu živoří,
poslanci nadšeně švitoří:
„Je to ta poválečná generace,
co vydrží za málo peněz a hodně práce!”

Co je to za podivnou story,
kde poslanci cpou si bachory?
A důchodce, čilý čipera -
„dosti chudě teraz vyzerá”!

Tak to je konec pohádky,
z důchodců jsou dnes ostatky
a naši páni se radují,
jak tuhle zemi zplundrují.

V lese chaloupka maličká,
žádný dědeček a babička,
jen na stole vedle marmelády,
leží tabulka čokolády...

Včera jsem měl zvláštní sen,
stal jsem se v něm poslancem.
Půjčku dostal od pana Bárty,
v pozadí Kočí a Škárky.

Lži, korupce, „návnady”,
držel jsem se zásady:
S Nečasem na věčné časy,
Kalousek nás všechny spasí!

Vzbudil jsem se - v očích hrůzu,
že jsem vstoupil mezi lůzu.
Opil jsem se - v háji játra,
navštívil jsem psychiatra.

Teď mě straší noční můry,
Radek John mi mává shůry.
Doufám, že to někdy přejde,
tohle totiž vážně nejde!

Místo nočních hororů,
raděj fárám do dolů.
Už nechci prožívat sen,
kde za prachy plením zem.

Důležitá pravda se naskýtá,
že „Politik ponořen do plného koryta
je nadlehčován silou - co rovná se
slibům - k voličům v telce a rozhlase.”

Jedná se o zákon politika,
co jiného dělá, nežli říká.
Po volbách pak se lidé jenom diví,
že politik je savec bezpáteřní a značně křivý.

Sedí tiše v lavici,
úsměv skrývá na líci.
„Doufám, že je trochu šero,
to je pěkné CHILSKÉ PERO!”

Ukázal všem - že je Čech,
Evropě vyrazil dech.
Hle - na toho pobudu,
dělá státu ostudu.

„Češi kradou jako straky,
prezident to dělá taky.”
To se nese celým světem,
na videu internetem.

Václave, je s tebou kříž,
že se trochu nestydíš!
Jedna pravda ale je tu,
- „ukázali” jsme se světu.