Básničky o lásce

Možná je to náhoda,
když dva neznámí si cestu k sobě hledají.
Možná je to osud,
když se někdy někde setkají.

Možná to bude láska,
co v jejich srdcích vzplane.
Možná někde pod lípou
se ta nádherná věc stane.

Možná to bude on,
kdo ji svými slovy okouzlí.
Možná to budou její oči,
které mysl jeho oblouzní.

Možná to bude její úsměv,
který by chtěl vidět každý den.
Možná to bude ona,
kdo mu splní jeho nejtajnější sen.

Možná to bude ta růže,
co jí koupí k prvnímu výročí.
Možná to budou ty slzy,
které ona při první hádce vybrečí.

Možná to bude ten prsten,
když při jeho navlékání řekne: Ano!
Možná to bude ona,
kdo se vedle něho bude probouzet každé ráno.

Možná to bude tahle báseň,
která bude možná první v jejím životě.
Možná...

Láska bez hádky,
to jsou jen pohádky.

V lavici sedím,
do blba hledím,
na tebe vzpomínám,
školu vůbec nevnímám.

Dvě srdíčka vedle sebe,
přes ně bílá páska.
Ať nám nikdy neuvadne
naše věrná láska.

Podíval jsem se na nebe
a viděl jsem tam tebe.
Jak měsíček jsi zářila
a úsměv jsi mi pohledem rozzářila.
Díval jsem se na slunce
a slunce mi dalo tebe.
Tebe, má beruško,
jen tebe mi dopřálo,
to štěstí v tom životě mém.

Ty jsi to štěstí, co jsem měl,
ty jsi ta radost, kterou jsem měl.
Básničku jsem složil jen a jen pro tebe.
Tobě ji chci věnovat,
jen tobě, beruško, ze srdce darovat.

To, co jsme zažili,
to, co jsme prožili.
I kdybychom zlé chvíle zažili,
teď jsou jen daleko za námi,
a vše hezké před námi.
Jen tobě ji posílám
a básničku teď ukládám.

Jsi Danečka a on tvůj,
jen tebe miluje
a bez tebe se lituje.
Bez tebe není nic,
své lásky mu dej víc...
Měj ho ráda víc, než máš,
a s radostí, láskou a štěstím
můžeš počítat.
Když jste spolu, život teprv začíná.
Čaruj, čaruj, přičaruj mu krásný sen,
o tobě a o něm,
kde budeš jen jeho
a on tvým miláčkem!

Kamínky dnů
v démanty proměňuješ,
náhrdelník mi z nich
na krk nasazuješ.
Z paprsků lásky
jsou doma pavučiny,
do nich se chytám,
s tebou svět nemá stíny,
jsi lék na všechny
mé splíny.

Chvilku jsem teď vyšetřil,
a tak mohu psát,
abych milou potěšil a řekl,
že mám ji rád.
Že stýská se mně velice
a toužím po ní moc,
tak jako jepice,
nepřečkám snad noc...

Má Katko, mám tě ráda,
věř mi a buď milována,
jsi moje zlatíčko,
jsi moje sluníčko,
jsi moje štěstíčko.
Jsi mi vším!
Když stýská se mi
a nic mě netěší,
vzpomínka na tebe
vždycky mě potěší.
Když někoho miluješ
a nesmíš mu polibek dát,
je to jako u studánky stát,
láskou a žízní umírat!
Krásné je tebe mít,
krásné je s tebou být,
ale nejkrásnější je milovat!
Chtěla bych stále žít
a ve tvém srdci být!
Už nevím, jak ti to projevit,
už nevím, jak ti to říct,
jenom vím, že mi uvěříš!

Ne. Ne. Ne.
Nesmíš mě
opustit.
Jsi moje
všechno,
chci s tebou
být.
Odpusť mi.
Promiň,
jestli jsem
vinna,
nebo je zatím
některá
jiná?
Zkus
ještě jednou
mít mě
rád,
nechci,
aby byl jsi
jen kamarád.
Pohlaď mě!
Polib!
Přitiskni blíž.
Schovej se
ve mně,
jsem Tvoje
skrýš.
Zůstaň dál
se mnou,
jsi můj
břeh,
jsem Tvoje
hráz.
Miluji Tě,
s tebou
jde všechno
snáz.