Básničky o jídle a pití

Nejlepší hotovka?
Bezpochyby koprovka!
Lahodnou chuť kopru má,
na jazyku se rozplývá.
A když si k ní knedlík dáš,
i ty se blahem rozplýváš.
Její kouzlo vězí
i v tom, že je tam hovězí.
Jak se hezky zelená,
smetana koprem prochucená.
Jen se nic neupejpej,
jak dojíš, nášup hned si dej.

Když máš chuť,
tak chlapem buď!
Steak si dej
pořádnej.

Omáčka suprová,
to je svíčková.
A ty knedle,
slupnu je hnedle.
Takový oběd
pořád bych jed.
Když skončíš, lahoda,
všude kolem pohoda.
V noci se mi o ní zdá,
pokouší mě, svíčková.

Umíněný paličák,
každý den mě láme,
že je stroužek česneku
pro zdraví to pravé.
Snižuje mi krevní tlak,
bacily zabíjí,
i přes jeho zvláštní pach
jím ho každou chvíli.

Talíř přátelí se s příborem,
řízek zase s bramborem,
i já se s nimi přátelím,
vezmu příbor a už jím.

Náš chleba si dej,
ač je trochu nahnilej,
chutná přímo prímově,
zaběháš si suprově.

Polívčička voní,
nudličky dám do ní,
až se zeleninka provaří,
s vejci si pak dáme
knedlíky, co máme,
s čerstvým okurkovým salátem.

Tudle nudle!
Nech si zdát.
Nedám Ti je,
mám je rád.
Tenké, silné,
krátké, dlouhé,
cpu se s nimi,
až mám boule.
Možná, že jsem
unudlaný,
hlavně, že se
dobře najím.

Miluje párek
k zbláznění.
Ostrá je,
štiplavá,
však šťastná,
když párek
smáčí se v ní.
- Celá se rozdá.
S plnotučnou
hořčicí
často o něj
soupeří.

Pění
a má
pod čepicí
dobrou náladou,
kdekoho
si získá.
Zlatavé, hravé
pivo,
nahořklé chuti,
snící,
radostně bublá,
když je
ve sklenici.
Někdy si
s pivařem
i výská.