Verše

Vánoce, Vánoce přicházejí,
radosti nám všem přinášejí,
chvíle pohody a dárků,
klidu při prožívání svátků.

Plno filmů v TV běží,
tak dobře se u nich leží,
ještě s talířem cukroví,
užíváme si pohody.

Co já nebohá počnu si bez lásky?
K večeři peču si vepřové ocásky.
Pečivo pokládám na mísu z proutí,
nezbedné ocásky čile se kroutí.
Jen si tak přemítám, komu že patřily,
na koncích prasátek vrtule tvořily!
Jsou totiž stočené do tvaru vývrtky,
už čmárám na čtvrtky kvalitní náčrtky.
Až budou ocásky ležet v mém bříšku,
ze čtvrtek slepím si prasečí knížku.
Po ránu kladu si záludné otázky
- stačí mi ke štěstí prasečí ocásky?

Klepal děda popel z fajfky,
když v posteli ležel.
Chytlo peří, chytla postel,
děda taky hořel.

Venku kvílí meluzína,
doma zase moje stará,
nebude jí více zima,
když ji moje ruka párá.

Pochovali včera Němce,
skopčáci furt nosí věnce,
aniž by brali v úvahu
stupeň jeho rozkladu.

Potopil se potápěč
do přehrady na dno,
do nohy ho chytla křeč,
teď už to je jedno.

Na rentgenu nikdo nebyl,
sám jsem se šel ozářit,
za to, že jsem asi chybil,
nechal jsem se seškvařit.

Chtěl bych být jen s Tebou,
mé tělo duše opouští,
myslel jsem, že našel jsem tu pravou,
teď sám jsem, jak písek na poušti.

Chtěl jsem být jen s Tebou,
každý den sladkou pusinku Ti dát,
proč změnilo se všechno,
vždyť mám Tě přece tolik rád.
Nevím, co teď dělat mám,
čím dál hloub se propadám...

Kéž bych mohl vrátit čas,
kéž by šlo vrátit naši lásku.
Tu, co spojila kdysi nás.
Vím, že chyboval jsem a zasloužím si trest,
tak zkus mi pomoct, už nevím, jak dál to snést.

Miluju Tě srdcem a vím, že všeho bych se vzdal,
jen mě prosím pochop, bez Tvé lásky neumím žít dál.
Proč nejdeš za mnou a nechceš polibek mi dát,
vždyť ty to nevidíš, jak mám Tě pořád tolik rád?

Měj se krásně, lásko, už nevím, co dál psát,
Ty však víš, že pro mě jsi jediná, tak budu čekat dál.
Už lepším budu, už odehnal jsem své špatné já,
chci být zas šťastný a lásku svou Ti dát.

Chci zas, abychom se spolu smáli,
a životem si krásně proplouvali.
Snad mi odpustíš a vezmeš si mě zpátky,
budu dál doufat, miluju Tě, už nikdy žádné hádky...

Hledal jsem pramen v pouštích
umíral žízní
a nenacházel
čekal jsem spánek
který bezesný
nepřicházel
Ač stokrát ztracený
jsem zase blíž
cítím tě, jsi mnou
já zas tebou
Tak sám sebe hledám
A nenacházím

Zabil Toník gorilu,
udělal ji na grilu,
psi se na ni sběhli
a Toníka snědli.